|
|
Komparativní studie Národního sjednocení a Národní obce fašistické v československých parlamentních volbách 1935
Chadima, Hugo ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Cílem práce je prozkoumat základní politické atributy dvou nacionalistických a fašistických volebních subjektů kandidujících v Československých parlamentních volbách v roce 1935: Národního sjednocení a Národní obce fašistické. Práce se zaměří na aspekty vnitřní organizace a vlivné aktéry. Nabídne přehled ideologických a programových stanovisek obou subjektů. Následně se bude věnovat jejich volebním výsledkům, identifikuje hlavní voličské skupiny a vezme v potaz poznání předešlého výzkumu. V práci se věnujeme výzkumné otázce: V čem se lišila politická orientace, vnitrostraničtí aktéři a voličské skupiny Národního sjednocení a Národní obce fašistické? Jaký vliv měly tyto faktory na výsledek obou stran ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1935? Práce využívá komparativní metody a aplikuje je na dosavadní historiografický výzkum. Zároveň se věnuje datovému rozboru volebních výsledků a demografických indikátorů, které zpracovává v rámci vymezeného volebního jádra. Na závěr se práce snaží využít získaných poznatků ke zodpovězení výzkumné otázky a dospívá ke zjištění, že oba subjekty jsou jeden od druhého velmi odlišní. Národní sjednocení, které se sice profilovalo pravicově a konzervativně, nicméně zůstávalo loajální principu demokracie, a jeho politici se řadili ke státotvorné opozici. Fašisté se...
|
|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
Národní obec fašistická v politickém systému První republiky
Šulcová, Štěpánka ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit příčiny neúspěchu českého fašistického hnutí, reprezentovaného Národní obcí fašistickou, v období první Československé republiky a přiblížit postavení Národní obce fašistické v politickém systému. Kromě reflexe politické role, kterou Národní obec fašistická v politickém systému plnila, se práce zaměřuje na územní rozložení podpory a členské základny, účasti této strany v parlamentních volbách a na vymezení programové charakteristiky strany a programovým odlišnostem Národní obce fašistické vůči ostatním pravicovým subjektům. Základní výzkumná otázka, na kterou autor hledá odpověď, zní: Proč Národní obec fašistická, jako hlavní reprezentant českého fašistického hnutí, nezískala širší podporu české společnosti? Do jaké míry se Národní obec fašistická programově vyhranila vůči ostatním politickým stranám a jaký to mělo dopad na její postavení v politickém systému? Téma této diplomové práce se nachází na pomezí historie a politologie, text vychází z komparativního a empiricko-analytického přístupu. Jako metoda výzkumu byla zvolena ateoretická případová studie. V závěru práce autor shrnuje důvody, které vedly k tomu, že Národní obec fašistická zůstala na okraji politického spektra První republiky. Jako zásadní problém, stojící za
|
host ::
RSS.